Zpráva předsedy ADMD: "Kde a jaké se u nás staví dřevostavby aneb detailní pohled na strukturu dřevostaveb v ČR"

V roce 2017 bylo v České republice dokončeno celkem 14 548 rodinných domů, což bylo meziročně o 533 domů, resp. o 3,8 % více než v roce 2016. Pro obor dřevostaveb je potěšující to, že výstavba rodinných domů s nosnou konstrukcí na bázi dřeva zaznamenala meziroční růst 7,25 %, zatímco u domů postavených z tradičních materiálů (cihly, tvárnice a cihelné bloky) byl zaznamenán meziroční nárůst (pouze) kolem tří procent (měřeno podle indexu počtu dokončených rodinných domů 2017/2016). Z výše uvedených hodnot vyplývá, že dynamika (tempo) růstu počtu dokončených rodinných domů – dřevostaveb – je u nás 2,5 krát vyšší než u domů postavených tradičními technologiemi.

Podle dostupných údajů bylo v roce 1 999 v České republice dokončeno pouze 92 ks rodinných domů na bázi dřeva a v roce 2017 jich bylo již 2 159. To znamená, že podíl dřevostaveb z celkového počtu dokončených rodinných domů u nás dosahuje již téměř 15 % a neustále meziročně kontinuálně roste.

Vývoj trhu dřevostaveb v České republice (počet dokončených domů a podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů)

Zdroj: ČSÚ, ADMD

Z celkového počtu 2 159 ks dokončených dřevostaveb v roce 2017 jich bylo nejvíce realizováno technologií lehkého rámového skeletu, a to panelovou montáží (1 075 ks domů, což je téměř 50% všech dřevostaveb). To svědčí o tom, že s růstem poptávky po dřevostavbách rostou i výrobní kapacity větších výrobců, kteří realizují svou produkci v krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů, kde také dosahují kromě výborné kvality i lepší efektivitu práce a vyšší produktivitu výroby. Na druhém místě to byla technologie lehkého rámového skeletu realizovaného formou staveništní montáže. Takto bylo postaveno 803 ks dřevostaveb, což je 37,2%. Počet domů realizovaných tzv. staveništní montáží zase svědčí o růstu počtu menších stavebních nebo tesařských firem, které s dřevostavbami teprve začínají. U malých firem je ale třeba si dát pozor na dodržování normami požadované kvality (statika, akustika, certifikace stěn a stropů na požární odolnost apod.). Na druhou stranu v roce 2017 meziročně mírně poklesly počty dokončených srubů a roubenek (169 ks) a staveb realizovaných technologií panelů z masivního dřeva (masivní dřevěné panely), kterých bylo 55 kusů.

Kde se nejvíce staví dřevostavby?

Struktura dokončených dřevostaveb po krajích v r. 2017

Zdroj: ČSÚ

Ze statistik dokončených dřevostaveb z roku 2017 vyplývá, že nejvíce dřevostaveb bylo dokončeno ve Středočeském kraji a to 550 ks domů, což je 25,5% z celkového počtu v ČR. Na druhém místě to byl Moravskoslezký kraj s 309 dokončenými domy (tj. 14,3%) a třetí byl kraj Jihomoravský (227 ks domů tj. 10,5%). Nejméně dřevostaveb bylo v roce 2017 dokončeno v Karlovarském kraji (35 ks) a v Praze (35 ks).

Zajímavým ukazatelem může být i srovnání investičních nákladů vynaložených na dřevostavby v jednotlivých krajích.

Investiční náklady na dřevostavby v roce 2017 (tři kraje s největšími investicemi do dřevostaveb)

Zdroj: ČSÚ

Výrobce tepelné techniky bude jistě zajímat i rozdělení realizovaných dřevostaveb podle třídy energetické náročnosti a podle způsobu vytápění.

Dřevostavby podle tříd energetické náročnosti
(srovnání 2016 a 2017)

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky vyplývá, že v roce 2017 bylo v ČR postaveno téměř 64% všech dřevostaveb v energetické třídě B. Oproti roku 2016 poklesl podíl domů postavených ve třídě A (možná z důvodu vyšších pořizovacích cen těchto domů) a mírně také poklesl podíl dokončených domů ve třídě C, což je dobře a signalizuje to použití kvalitnějších obvodových stěn a lepších izolačních materiálů, protože se stavby přesouvají z energetické třídy C do třídy B.

Struktura dokončených dřevostaveb podle druhu vytápění

Zdroj: ČSÚ

Z přehledu je patrné, že v roce 2017 zvolilo nejvíce zákazníků pro vytápění svého domu jako zdroj elektrickou energii (71,2% domů). Zajímavý je i zvyšující se podíl tepelných čerpadel, která byla použita u 203 ks domů (9,4%) a strukturálně se vyrovnala podílu topení plynem (9,5%).

Struktura dokončených dřevostaveb podle počtu podlaží

Z hlediska počtu podlaží je možno konstatovat, že v celostátním průměru bylo u dřevostaveb realizováno 50% domů dvoupodlažních a 50% jednopodlažních (bungalovů). Nejvíce dvoupodlažních dřevostaveb bylo dokončeno v Praze, kde byl průměrný počet podlaží 1,9 na dům. To koresponduje s neúměrně vysokou cenou pozemků v Praze, což vede k minimalizaci plochy stavebních parcel pro rodinné domy a tedy k větší výstavbě dvoupodlažních domů na menších pozemcích. Na druhou stranu se nejvíce jednopodlažních bungalovů staví v Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, kde je průměrný počet podlaží na jeden dům 1,4.

Struktura dokončených dřevostaveb podle velikosti užitkové plochy

Zajímavým ukazatelem je i průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě. V Praze je to 138,4 m²/byt, ve Zlínském kraji 127,4 m²/byt a Karlovarském kraji 122,9 m² /byt. Nejmenší průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě byla v Olomouckém kraji a to 93,6 m²/byt.

Závěr

Jsem rád, že se dřevostavbám v České republice tak dobře daří (viz úvod tohoto článku) a že taky máme k dispozici data, která nám pomáhají při plánovaní stanovení strategických úvah o rozvoji dřevostaveb do budoucna. Za kvalitní statistické podklady bych chtěl poděkovat Českému statistickému úřadu, jmenovitě paní Ing. Cuřínové a paní Ing. Lukavcové.

Ing. Vratislav Blaha, CSc.
předseda Asociace dodavatelů montovaných domů
16.8.2018